MINERÁLNÍ LÁTKY, STOPOVÉ PRVKY

 

Minerály a stopové prvky jsou zcela nezbytnou složkou naší potravy, které zabezpečují průběh mnoha metabolických reakcí. Krátkodobě si tělo dokáže udržet rovnováhu minerálních látek samo. Pokud je však jejich příjem dlouhodobě nízký, tělo čerpá ze zásob uložených ve svalech, játrech, kostech.

 

Nejdůležitější minerály lidského těla:   Nejdůležitější stopové prvky lidského těla:

Na, K, Ca, P, Mg, S                                                         Fe, Zn, I, Se, F, Al, Cu, Mn, Co, Cr, Sn

 

Sodík:

– je hlavním kationtem (kladným iontem) extracelulární tekutiny (mimobuněčné tekutiny). Jeho hlavní funkcí je udržování stálého osmotického tlaku v těle, udržování vodní rovnováhy organismu a homeostázy krve.

Hodnota 140 mmol / l je přísně střeženou hodnotou kontrolovanou aldosteronem (hormon).

– získáváme jej především ve formě kuchyňské soli.

Následkem příliš vysokého příjmu je vznik hypertense (vysoký krevní tlak), selhávání srdce a ledvin.

Denní potřeba sodíku se dhaduje na 8 až 10 g NaCl

 

Draslík:

– je hlavním kationtem (kladným iontem) intracelulární tekutiny (buněčné tekutiny).

– spolu se sodíkem se podílí na udržování stálého osmotického tlaku, podílí se na udržování pH, je důležitý pro svalovou činnost (především srdeční sval).

Zdrojem draslíku je ovoce, ořechy, obiloviny.

Při vyvážené stravě a dostatečném příjmu tekutin za normálních okolností k deficitu ani nadbytku nedochází.

     Nadbytek: ochrnutí, srdeční selhávání, svalová paralýzy

Denní potřeba se odhaduje na 2,5 až 4,0 g.

 

Vápník:

– je stavební součástí kostí a zubů, umožňuje funkci převodního systému srdečního, je důležitý pro stažlivost svalu a přenos nervových vzruchů, je nezbytný pro normální srážlivost krve.

Hlavním zdrojem je mléko a mléčné výrobky. Z výživy nadbytek vápníku nehrozí, nedostatek ano (při deficitu vitaminu D, absolutní vyloučení mléka a mléčných produktů).

Nedostatek: svalová ochablost, křehké kosti, patologické zlomeniny.

Hladinu vápníku řídí parathormon (příštitná těl. – ↑ množství Ca v krvi), kalcitonin (štítná žláza – ↓ množství Ca v krvi, brání odbourávání z kostí) a D-hormon (aktivní forma vit. D)

Denní potřeba pro dospělého je asi 800mg, pro děti 700 – 1400 mg, těhotné ženy 1500 mg, kojící ženy 2000 mg/den.

 

Fosfor:

–  v anorganické formě přítomen v kostech a zubech (Ca : P = 2 : 1).

– v organické formě je součástí fosfolipidů, fosfoproteinů a nukleových kyselin a je rozhodující pro energetický metabolismus (ATP).

Hlavními zdroji jsou mléko a mléčné výrobky, vaječný žloutek, luštěniny,ryby s jedlými kostmi.

Za fysiologických okolností k deficitu ani nadbytku fosforu z hlediska výživy nedochází. Denní příjem se odhaduje na 1g.

 

Hořčík:

-70% hořčíku je v kostech, zbytek je v měkkých tkáních, především ve svalech.

Je důležitý pro přenos nervových vzruchů a svalových stahů – nedostatek vede k tzv. tetanii.

Zdrojem je zelená zelenina (chlorofyl), mléko, obilniny, luštěniny. Denní potřeba 100 až 500 mg. Deficit ani nadbytek z potravy za normálních okolností není znám.

 

Síra:

– je zastoupena v aminokyselináxh (esenciální – cystein a methionin).

Zdrojem síry jsou bílkoviny, sýry a vejce. Deficit ani nadbytek z potravy není znám. Denní příjem se odhaduje na 1g.

 

Stopové prvky:

 

Železo:

– součást hemoglobinu a myoglobinu, enzymatických systémů v dýchacím řetězci. Halvní úlohou je účast na transportu kyslíku.

Zdrojem je maso, játra, žloutky, ovoce, zelenina. Doporučená dávka 10 až 20 mg. (ženy více než muži).

     Nedostatek železa se projevuje chudokrevností (anemií), sníženou obranyschopností organismu. Nadbytek železa ve stravě se projevoval žaludečními a jaterními poruchami.

 

Zinek:

– nezbytný pro funkci řady enzymů, podílí se na synteze insulinu a na správné funkci mužských pohlavních orgánů. Je významným antioxydantem.

Zdrojem je především maso a žloutek.

Nedostatek zinku v potravě byl popsán a projevuje se retardací růstu a vývoje a špatnou funkcí pohlavních orgánů, poškození kůže, nehtů a vypadávání vlasů. Nadbytek nehrozí.

 

Jod:

nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy.

Zdrojem jsou především mořské produkty, dále pak vejce, mléko a zelenina. V našich krajinách je zdrojem jodu kuchyňská sůl obohacená jodem.

Nedostatek jodu vede k tzv. endemické strumě a endemickému kretenismu. Onemocnění z nadbytku jodu známa nejsou.

 

Selen:

– je součástí některých enzymů, antioxydant který se podílí na odstraňování volných kyslíkových radikálů.

Zdrojem jsou mořské produkty, jinak obsah selenu v rostlinných i živočišných potravinách závisí na množství selenu v půdě té které oblasti.

Deficit selenu se klade do souvislosti s některými typy rakoviny a postižení srdečního svalu (kardiomyopatie).

 

Fluor:

nezbytný pro stavbu kostí a zubů.

Zdroj pitná voda , mořské produkty, čaj.

Nedostatek fluoru se projevuje kazivostí zubů a špatným ukládáním vápníku do kostí.

 

Měď:

– je součástí enzymů podílejících se na buněčném dýchání, nezbytná pro krvetvorbu (katalyzuje vstup železa do hemoglobinu).   Zdroj vejce, maso otěry z nástrojů a nádobí. Příjem je odhadován na 1-2 mg.

Nadbytek vede ke zvláštní formě jaterní cirhosy a hromadění mědi v CNS.

Nedostatek mědi má pestré příznaky, poruchy růstu vlasů a nehtů, porucha růstu a tvorby kostí, anemie (jen díky mědi může využít organismus železo pro tvorbu erytrocytů).

 

Mangan:

– má vliv na funkci základních metabolických enzymů, mineralizaci kostí a správnou funkci nervového systému, tvorba hormonů štítné žlázy a pohlavních hormonů, hraje důležitou roli v tvorbě inzulínu a cholesterolu.

Zdroj jsou ořechy, zelená listová zelenina, obiloviny, neloupaná rýže. Příjem je odhadován na 2 až 4 mg, nedostatek u lidí není znám, nadbytek vede k poruše CNS.

 

Kobalt:

– v lidském těle jako součást vitaminu B 12, účastní se krvetvorby.    Zdrojem je zelenina a obilniny, vnitřnosti.

Nedostatek vede k makrocytární anemii, nadbytek není znám.

 

Chrom:

stimuluje účinek inzulinu, usnadňuje přenos glukózy do buněk. Upravuje hladinu tuků a cholesterolu v krvi.

Hlavně obiloviny a sýry, tmavé maso a játra.

Nedostatek: snížená glukózová tolerance, může se zvýšit hladina cholesterolu.

 

Cín:

– podílí se na regulaci růstu.

 

Vařit zeleninu či ne?

Některé antioxidanty a antikancerogeny jsou vázané na vlákninu a pro jejich využití je potřeba zeleninu povařit:

  • Mrkev: povaření zlepší využití ß-karotenu asi 5x (přidat tuk)
  • Rajčata: obsažený lykopén (podobný karotenu) se uvolňuje po tepelné úpravě.
  • Brokolice, květák, zelí, kapusta, kedlubny: obsahují antikancerogeny sulforafany – nutná tepelná úprava (květák má sklon zadržovat dusičnany – vylít vodu po varu)