VITAMÍNY V NAŠEM TĚLE

Vitamíny jsou nepostradatelné látky, které působí jako katalyzátory v různých reakcích, aniž se jich metabolicky účastní. Jsou důležité pro přeměnu základních živin a také pro energetický metabolismus. Díky moderní stravě je nepravděpodobně, že by jste nepřijali dostatečné množství vitamínů v potravě, ale problémem se mohou stát různé diety, nebo vegetariánství. V následujícím textu si můžete dohledat jaké funkce mají jednotlivé vitamíny v našem těle

Organismus si je, s výjimkou vitaminu K a částečně vitamínu A a D, nedovede vytvořit → musí být přijímány s potravou! Celkem je známo 22 vitaminů, u člověka se uplatňuje jen 13 z nich. Dělí se na vitaminy rozpustné v tucích a vitaminy rozpustné ve vodě.

 

Vitaminy v tucích rozpustné: A,D, E, K,

Vstřebávají se jen, když je v pořádku vstřebávání tuků – dostatek žluči a pankreatické lipázy a správně funguje transportní systém.

 

Vitamin A (retinol) – rybí tuk, máslo, vejce, játra a jako provitamin β-karoten obsažený ve žluté a zelené zelenině.

Vitamin A je nezbytný pro funkci a růst epitelových buněk, pro sliznici, kůži a růst kostí. Β-karoten je důležitý pro syntézu rodopsinu – vidění v šeru.

Nedostaek vitaminu A se projevuje šeroslepostí, vysycháním a rohovatěním spojivek a rohovky, rohovatěním kůže a poruchy růstu.

Nadbytek vede k poškození jater, vypadávání vlasů, krvácení z nosu. Nadměrný příjem provitaminu k projevům hypervitaminosy nevede.

Denní dávka: 0,8 až 1,1mg

 

Vitamin D (kalciferol) se vyskytuje ve dvou formách: D2dostává do těla potravou – rybí tuk, játra, mléko a jako lék, a D3 –  který vzniká v kůži působením ultrafialového záření.

Vitaminy D2 i D3 nejsou vlastní účinnou formou, musí být postupně v játrech a ledvinách  přeměněny na aktivní formu: kalcitriol. Přeměnu neaktivních forem vitaminu D v aktivní stimuluje hormon parathormon (vzniká v příštitných tělískách).

Denní dávka: do deseti mikrogramů (350-400 mg)

Nedostatek vede k poruše mineralizace kostí, u dětí ke zpomalení růstu a křivici, u dospělých k osteomalacii, patologickým zlomeninám.

     Nadbytek vede ke zvýšenému odbourávání kostí, zvýšené hladině vápníku v séru a jeho ukládání do různých tkání (především cév), které může vést k závažným poruchám funkce až smrti

 

Vitamin E (tokoferol) působí především jako antioxydant (chrání především nenasycené mastné kyseliny buněčných membrán před nežádoucí oxidací), dále je nutný pro normální funkci reprodukčních orgánů.

Zdrojem jsou zelené listy zeleniny, obilninové klíčky, rostlinné oleje, čokoláda.

Denní dávka je 8 – 20mg , závisí na množství nenasycených mastných kyselin.

     Nedostatek se projevuje poruchami jater, krvetvorby, kapilární permeability.

 

Vitamin K: je znám v několika podobách (K1, K2 a K3)

Je nezbytný pro normální srážení krve.

V potravě je obsažen v rajčatech, špenátu, játrech, vstřebává se jen za přítomnosti žlučových kyselin.     Denní potřeba je 0,5 – 1 mg.

Nedostatek vede poruše krevní srážlivosti. Za normálních okolností k jeho deficitu z nedostatečného příjmu nedochází, neboť celá jeho potřeba je kryta produkcí bakterií Escherichia coli v tlustém střevě.

 

Vitaminy rozpustné ve vodě B, C:

Skupina vitaminů B:

 

B1, thiamin je nezbytný pro normální metabolismus cukrů.

Zdrojem jsou především obiloviny, játra, maso, kvasnice. Vstřebávání B1 vitaminu snižuje alkohol.

Denní dávka jeden až dva miligramy.

Nedostatek vede k nemoci beri-beri, charakterisované nervovými a duševními poruchami..

 

B2, riboflavin je nezbytný pro funkci B6 a niacinu

Zdroj: mléko, maso, obilí, vejcích, ryby a kvasnice.

Nedostatek – změny na pokožce a sliznicích, padání vlasů, chudokrevnost.

Denní potřeba 1 -2 mg, vyšší je u kojících žen.

 

B3Niacin tj. kyselina nikotinová a nikotinamid se dříve označovaly jako vitamin PP.

Je součástí enzymů buněčných oxidací – tvorba energie.

Denní dávka je deset až dvacet mg.

Zdroj maso, ryby, mléko, kvasnice a listová zelenina

Nedostatek – onemocněn  zvané pelagra : zánět kůže, duševní poruchy, průjmy, katary.

 

B5, kyselina pantothenová,

Má velký význam při metabolismu cukrů a tuků, umožňuje syntézu bílkovin.

Hlavně v droždí, játrech, mase, rybách, mléce  a vejcích.

Denní dávka 4 až 15 mg,

Nedostatek: poruchy CNS (centrální nervový systém)

 

B6, pyridoxin je důležitý při uvolňování energie z proteinů, imunitní funkce organismu, nervového systému a tvorbu červených krvinek.

Zdrojem jsou: maso, obilné klíčky, mléko, ryby, luštěniny a kvasnice

Denní dávka 2 – 2,5 mg.

Nedostatek: anemie, deprese, zmatenost, epileptické záchvaty, záněty nervů.

 

B9,kyselina listová se nalézá v zelených rostlinách, kvasnicích, játrech,

Je nutná pro buněčné dělení a tvorbu DNA, RNA, bílkovin, pro tvorbu hemoglobinu

Nedostatek vede k poruše krvetvorby.

 

B12, kobalamin, se vyskytuje v játrech v mase, játrech, rybách, vejcích, mléku a některé typech obohacených obilnin, pivu.

Důležitý pro dělení buněk a tvorbu červených krvinek, je nedílnou součástí tvorby DNA, RNA a myelinu – bílé hmoty obklopující nervová vlákna.

Denní potřeba je nepatrná (několik mikrogramů), ke vstřebání je nutný tzv. vnitřní faktor ze žaludeční štávy.

Nedostatek vede k poruše krvetvorby, tzv. zhoubné anemii (anemia perniciosa).

 

Biotin (někdy označován jako vitamin H).

Účastní se metabolismu mastných kyselin, cholesterolu a bílkovin.

Žloutek, soja, játra, ledviny, kvasnice.

Nedostatek: nechutenství, atrofie jazyka, valové bolesti.

 

Do komlexu B-vitaminů se někdy řadí ještě kyselina pangamová (B15), kyselina lipoová, inositol a cholin (acetylcholin).

 

Kyselina askorbová, vitamin C:

Ovoce a zelenina, zvláště citrusové plody, šípky, jahody, kiwi, papriky, černý rybíz, brambory, rajčata.

Potřebný k tvorbě kolagenu (bílkovina nezbytná pro zdravé zuby, kosti, dásně, chrupavky a kůži), pro funkci neurotransmiterů (noradrenalin – reguluje tok krve, serotonin – spánkové cykly), důležitý antioxidant, účastní se resorpce Fe z potravy, regeneruje vit. E, snižuje resorpci Ca, zvyšuje účinnost kys. listové, aktivátor celkového metabolizmu, syntéza steroidních hormonů v nadledvinkách, zvyšuje odolnost org. proti následkům kontaminace živ. prostředí (dusičnany, kadmium).

Nedostatek: únava, záněty dásní, špatné hojení ran, zvýšená vnímavost k infekci, kurděje, útlum stresové reakce.

 

Nadměrné dávky vitamínů:

  • Vitamíny užívané ve vysokých dávkách mohou mít nežádoucí účinky  až toxické.
  • V zásadě není škodlivé ani delší překročení farmakologické dávky (v prevenci chorob) pouze u vitamínů C a B1. Naproti tomu jsou prokazatelně škodlivé nadměrné dávky u vitamínů A, D, K, B6.
  • Při nadměrných dávkách hrozí stav podobný závislosti.
  • Řada vitamínů a minerálů působí antioxidačně, avšak při nadměrných dávkách se tento účinek mění a působí potom prooxidačně.
  • S přijímáním vysokých dávek vitaminů se snižuje jejich vstřebávání v organismu a jejich využití..
  • příklad: Za běžných podmínek může vaše tělo u vitamínu C najednou využít pouze asi 50 -100 mg. Jestliže zvolíte tabletu s obsahem 1000 mg, s největší pravděpodobností 900 – 950 mg vyloučíte.
  • Vitamíny je tedy výhodnější doplňovat v nižších dávkách několikrát denně.